1) Škola‎ > ‎Starší akce‎ > ‎Akce 2013/14‎ > ‎j) Červen 14‎ > ‎

Výlet Český ráj 8.A

přidáno: 5. 6. 2014 2:51, autor: Eva Rusová   [ aktualizováno 23. 6. 2014 12:34 ]

Na tento výlet jsme se vydali v doprovodu naší paní učitelky třídní Krumphanzlové a paní učitelky Peterové dne 26. 5. v pondělí. Sraz jsme měli v 9 hodin ráno na autobusovém nádraží. Někteří z nás zde byli o něco dříve, někteří o něco déle. Hlavní je, že jsme dorazili všichni bez komplikací. Cestu nám ulehčil autobus, který nás dovezl na nádraží v Jičíně. Tam jsme vystoupili a přesunuli se na vlakové nádraží, kde jsme čekali zhruba 15 minut, než přijel vlak. Ten nás měl dovést na vlakovou stanici, která leží zhruba kilometr od campu. Cesta na místo nám trvala asi 10 minut a všichni jsme se už těšili. Po cestě tam už na nás vykukoval veliký rybník, patřící ke Campu. Když jsme dorazili, zůstali jsme stát jako přibití. Ohromily nás skály, které se vyjímaly nad celým Campem. Také jsme měli velikou radost z pískové pláže, se kterou bylo spojené i hřiště na plážový volejbal. Po krátkém čekání na klíče od chatek, jsme se konečně ubytovali. Bylo nám řečeno, ať se naobědváme, abychom už odpoledne mohli jít k vodě, dokud bylo ještě teplo a pěkně. Oblékli jsme si plavky, vzali ručníky a úprkem zamířili směrem voda. To odpoledne jsme strávili hlavně u vody, protože jsme byli už celkem unavení z té cesty. Někteří z nás se pokoušeli zahrát si něco na již zmiňovaném pískovém hřišti, ale nakonec to stejně jako ostatní vzdali a šli odpočívat k vodě. Zhruba v pět hodin se sluníčko schovalo za mraky a my se vrátili zpět do chatek, přestrojili se a vydali se na večeři. Jídlo nám chutnalo, nebylo na něm nic špatného. Dokonce nabídli i jinou stravu našemu třídnímu vegetariánovi. Po večeři jsme se, abychom trochu poznali okolí, šli projít. Narazili jsme na ohradu, ve které jsme zpozorovali kozy, ovce a dokonce i poníky. Naše procházka skončila v dřívějších lázních, které jsou ale momentálně v rekonstrukci. I tak se nám ale líbily. Samozřejmě jsme také okoukli trasy,kterými bychom se prakticky měli vracet z nadcházejícího výletu. Jakmile padlo deset hodin, všichni už museli zůstat v chatkách. Ráno jsme se probudili kolem osmé hodiny, protože o půl deváté už jsme měli být na snídani.

Tento den byl pro nás nejvíce náročný, neboť nás čekal dlouhý výlet. Proto jsme se pořádně najedli, abychom neměli po cestě hlad. Jako cíl jsme si dali hrad „Valdštejn“ a okolí „Hrubé skály“. V deset náš výlet odstartoval, netrvalo dlouho a už jsme pozorovali veliké krásné skály. Cesta byla poměrně kopcovitá, ale za ten výhled do okolí Turnova nám to stálo za to. Cesta ubíhala velmi rychle a my se najednou ocitli téměř na konci naší výpravy. Zpět jsme byli asi okolo čtvrté hodiny. Unavení, ale za to plní zážitků, jsme se dobelhali na večeři. Tento den byl posledním a tak jsme si ho museli co nejvíce užít. Jak bylo myšleno, tak se i stalo. Večer několik z nás už začalo balit věci, abychom ráno neměli tolik práce. Nikomu z nás pořád nedocházelo, že je to vlastně poslední noc, co jsme tu, a tak nás celkem mrzelo, že tady nejsme na delší dobu. Dříve, než po půlnoci nikdo z nás nezamhouřil oka.Ráno nás po snídani čekalo uklízení a dávání chatek do stavu, v jakém jsme je dostali. Po odevzdání klíčů zpět na recepci jsme čekali na autobus, který nás měl dovést samozřejmě domů, ale po cestě tam ještě také na hrad „Kost“. Teď už nebylo počasí nijak krásné, ale naštěstí nepršelo tolik, abychom museli náš plán měnit. Tady byla objednaná prohlídka zhruba na hodinu. Dozvěděli jsme se tu hodně zajímavého. I když většinu z nás brouzdání po hradech upřímně nudí, tak i na ty tento hrad udělal veliký dojem, dokonce i různé historky k němu vázané. Po cestě domů už toho hodně z nás mělo takzvaně „plné kecky“. No takže se našli i ti, kteří celou cestu prospali, ti co nespali, jen odpočívali a nechali si v hlavě běhat zážitky a vzpomínky, kterých bylo opravdu dost. Doma jsme byli coby dup.

Autobus nás dovezl ke škole, kde už jsme pozorovali ty šťastné výrazy rodičů, že nás mají zase doma. Myslím si, že na tenhle výlet plno z nás NIKDY nezapomene, protože byl naplněný tolika zážitky. Celý výlet byl celkově užitý a všichni jsme si tam rozuměli a povídali si mnohem více a lépe, než ve školních lavicích. Doufejme, že takových výletů bude ještě víc. 

Autorky Kvasnicová M. + Lánová H.


Comments