1) Škola‎ > ‎Starší akce‎ > ‎Akce 2014/15‎ > ‎j) Červen 15‎ > ‎

Loučení s 9.A

přidáno: 30. 6. 2015 9:27, autor: Eva Rusová   [ aktualizováno 2. 9. 2015 12:38 ]

Třída 9.A se dnes s námi rozloučila.
Přečtěte si, co hezkého nám řekli a podívejte se jejich prezentaci v přiloženém souboru (doplníme).

Vážený pane řediteli, učitelský sbore a žáci,

je to tu. Končíme základní školu a jdeme dál. Už nikdy se společně nesejdeme ve stejné třídě, nesedneme do stejných lavic a ani spolu nebudeme provokovat učitele. Ty společné dny, kdy jsme se společně děsili testů a radili si při zkoušení jsou pryč. Tento den je pro někoho normální, ale pro nás, pro deváťáky je výjimečný a to proto, že začíná nová etapa našeho života. Devět let od začátku školní docházky už uplynulo a my můžeme jen vzpomínat. Tahle škola byla na 9 let naším druhým domovem, i když nás to tu občas pěkně štvalo, jsme rádi, že jsme mohli být právě zde na této škole a v této třídě. Každý z nás je něčím jiný, a proto jsme vytvořili tak zvláštní partu, která držela za těch správných okolností při sobě. Ne vždy, ale lepší někdy než nikdy, ne? Lepší třídu jsme si přát nemohli. Přesto, že jsme často učitelům i učitelkám drásali nervy, a to doslova, je máme moc rádi a jsme jim vděční za to všechno, co nás naučili. Věříme, že to naše věčné otravování při hodinách, dohadování s nimi, nebo ty naše honičky po třídě budou všem učitelům chybět i přesto, že jsme jim přidali pár šedivých vlasů.

Je až překvapivé, jak to rychle uteklo od té doby, co jsme poprvé vstoupili do školy plní natěšení a odhodlaní. V první třídě jsme se naučili číst, psát a počítat. Ve třetí jsme zjistili, že existují dvě í, a to tvrdé a měkké a naučili jsme se je správně používat, i když někteří s tím zápasí doteď. Jak třídy stoupaly, už jsme ze školy nebyli tolik nadšeni. Najednou tu byl druhý stupeň, který nám dal pořádně zabrat, třeba to, jak jsme se prodírali pralesem pravopisu, hledali slovní druhy, kroužili kružnice, skláněli se nad moudrostí fyzikálních zákonů a bojovali s chemickými reakcemi, také jsme cestovali na mapách po celém světě, cvičili a zpívali o sto šest. Snažili jsme se vyjadřovat i cizími jazyky. Za to bychom vám chtěli moc poděkovat, že jste se snažili, aby z nás v budoucnu něco bylo a hlavně za to, že jste nás naučili, že na světě nejsme sami a na ostatní musíme brát ohled, respektovat je a pomáhat jím. Díky těm radám, co jste nám dávali, jsme to dotáhli až sem a stala se z nás parta, co táhne občas za jeden provaz a ten provaz je vážně silný. Tímto dnem jsme se s vámi chtěli rozloučit. Vám učitelům popřát, ať máte spoustu dalších tak úžasných a zároveň zlobivých tříd, jako jsme byli my a všem svým spolužákům popřát hodně štěstí na nové škole. Protože se každý rozejdeme úplně jinam, tak aby šťastně vystudovali a aby si našli spoustu nových kamarádů, ale aby nezapomněli na ty staré, se kterými strávili devět let svého života. Budeme věřit, že každý z nás má ve svém srdci místo, kde má uloženo, co všechno jsme spolu zažili a každý si rád na tyto chvíle vzpomene. Teď se někteří z nás těší, až tuto školu opustí, ale věříme, že často budou chvíle, kdy bychom se nejraději vrátili zpět. Chtěli bychom říct, že chvíle strávené na této škole budou vždy patřit k těm nejkrásnějším a nikdy na ně nezapomeneme. Za to všechno vám patří ještě jedno velké díky !



Comments