1) Škola‎ > ‎Starší akce‎ > ‎Akce 2014/15‎ > ‎j) Červen 15‎ > ‎

Přírodovědný kroužek na horách

přidáno: 23. 6. 2015 10:09, autor: Blanka Brožová   [ Aktualizováno 2. 9. 2015 12:41 uživatelem Eva Rusová ]
My členové přírodovědného kroužku jsme se z pátku na neděli 19.- 21.6. rozjeli do Pece pod Sněžkou. Rozhodli jsme se poznávat krásu Krkonoš a zkusit si vysokohorskou turistiku. 

Ubytovali jsme se po příjezdu na penzionu Vepo a hned jsme vyrazili prozkoumat blízké okolí. Vydali jsme se  přes Velkou pláň, kde jsme si zaskotačili na hřišti, dále přes Chaloupky a Údolím Zeleného potoka zpět. Cestou jsme nezapomněli plnit náš přírodovědný plán a zajímat se o jarní horskou květenu, hl. traviny, které jsme se pokoušeli určovat. Zároveň jsme si všímali důležitých orientačních bodů jako jsou kopce, horské boudy, rozhledna, lanovka či vlek.. . Připravovali jsme se na hlavní úkol pobytu -  ujít 12 km dlouhou tůru přes nejvyšší horu ČR a krkonošské hřebeny. Po návratu jsme si na penzionu zahráli stolní tenis a fotbálek. Pak nás čekala večeře. Paní správcová se o nás skvěle starala. Pokaždé nám od ní chutnalo, zajistila nám párky i špekáčky na oheň a také nám napekla. První večer jsme hráli hry, seznámili jsme se na mapě s plánovanou trasou na sobotní celodenní výšlap a  dlouho do noci si povídali. Druhý den posilněni snídaní jsme dorazili k dolní stanici  nové kabinkové lanovky na Sněžku. Vyjeli jsme až na vrchol celý zahalený v mracích. Teploměr hlásil 2 °C a nic nebylo vidět. Přesto jsme neztráceli náladu. Všimli jsme si, že s blížícím se vrcholem ubývá smrků, ty vystřídají kleče a i ty nakonec nahradí vřes a holé kamení s lišejníky, neboť tu bývají náročné klimatické podmínky. Z vrcholu jsme pak opatrně sestupovali po "řetězech" jako husy za sebou, abychom se v té šedobílé tmě kolem neztratili. Pán hor nás zarputile zkoušel ve výdrži, neboť nás opakovaně kropil dešťovými přeháňkami. Pouštěl během tůry vítr, bodal ledovými krystalky do tváří a dokonce nám poslal sněžení. To vše jsme zdolali a tak nás nakonec odměnil sluncem a výhledem po kraji. Naše trasa vedla přes Luční boudu, Výrovku, Chalupu na rozcestí, Lyžařskou boudu na Liščí hoře až k rozhledně na Hnědém vrchu. Odtud na penzion to už byl po sjezdovce kousíček. Nohy bolely a přihlásila se únava. Po krátké relaxaci a výborném knedlu-zelu-vepřu jsme si nanosili z lesa chrastí na večerní táborák s opékáním a bavili jsme se hraním her. Dokonce došlo i na "bojovku" na kraji lesa, ale to už se zase Krakonoš připomněl deštíkem. Večer jsme znaveni zapluli do svých pokojů, ale kdo si myslí, že jsme padli únavou, ten se mýlí. Ještě dlouho jsme si povídali a bylo to fajn. V neděli jsme hned po snídani zabalili batohy a ještě před odjezdem domů jsme vyrazili za zábavou na bobovou dráhu do Relaxparku. I tentokrát Krakonoš strašil deštěm, ale my jsme si náladu zkazit nenechali. Naopak jsme si celý pobyt bezvadně užili a plni zážitků i dobrého pocitu z toho, že jsme ty nevlídné podmínky překonali, jsme se vraceli domů. 

                                                                                                                                                                          B. Brožová 


Výlet přírodovědného kroužku



Comments