1) Škola‎ > ‎Starší akce‎ > ‎Akce 2015/16‎ > ‎i) květen 2016‎ > ‎

Vzpomínka na Hanku

přidáno: 5. 6. 2016 11:52, autor: Eva Rusová   [ aktualizováno 6. 7. 2016 13:17 ]
V neděli 22. 5. 2016 nás náhle opustila kolegyně a kamarádka, paní učitelka Hanka Šulcová. 

Jsou věci mezi nebem a zemí, které nemůžeme pochopit …

Jsou slova, kterými nemůžeme nikdy vyjádřit to, co cítíme, co prožíváme …

Jsou lidé, kteří v našich srdcích zůstanou navěky … 

Někdy naše životy vede něco neviditelného, nehmatatelného, … a je dobře, že to něco nasměrovalo kroky Hany Šulcové do učitelské profese. Hanka byla nejen milou a usměvavou kolegyní, ale především oblíbenou a milovanou paní učitelkou, na kterou děti, které učila, nikdy nezapomenou. O tom by mohli vypovídat také rodiče všech těch dětí, s kterými se v životě setkala. Co může být pro každého prvňáčka více než spojení citlivé maminky a spravedlivé a přiměřeně náročné paní učitelky. Tyto dvě stránky osobnosti se ve škole promítaly do jejího každodenního konání.

Ve své profesi se nedržela heslem – rychle a úsporně, ale spíše, „i když to trošku bolí, tak ať to stojí za to!“ Nehleděla tudíž na čas a vynaložené úsilí, ale především na výsledek a pocit z dobře vykonané práce. Přijímala život a životní výzvy, tak jak jí přicházeli do cesty, nevybírala, nehodnotila, nekritizovala. Vše přijímala s lehkostí a očekáváním. A i právě proto si získávala přízeň mnoha a mnoha lidí nejen ve svém profesním životě.

Její nezaměnitelný úsměv, optimismus, spontánnost a někdy i jemná roztržitost z ní dělají osobnost naprosto neopakovatelnou, výjimečnou. Její život byl neskutečně činný, byla v neustálém pohybu. Chodila hrát volejbal, předcvičovat dětem i dospělým, zpívat do sboru, moderovat různé akce, atd. atd., zkrátka ona se v životě zcela jistě nenudila. Někdy toho lidé stihnou neskutečně mnoho, ona byla tím případem. Hanka toho dokázala prožít tolik, na co by mnozí z nás potřebovali i více životů…

Navíc milá, pracovitá, čistá duše … 

Kdo by si nepřál, abychom se stále dále potkávali, …, stále tomu nemůžeme uvěřit … 

Škoda, že nemáme ještě alespoň trošičku prostoru k tomu vyjádřit to, co jsme ještě nestihli, …,
moc a moc bychom ještě chtěli …
 

Hanko děkujeme, že jsi obohatila naše životy, naše srdce …

Jsi stále s námi a my s Tebou, … Hanko …

Vzpomínka na Hanku


Hanka nacvičovala se svými třeťáky divadlo Kocour v botách.
Rozhodli jsme se, že její práci dokončíme a divadlo uvedeme, abychom tak uctili její památku.


Comments